Co dělat když...

Noc je na spadnutí a telefon ve vaší chartrovce už nikdo nebere. Posádka na vás nejistě pokukuje, zvědavá, jak si poradíte. Ano, máte problém: plachta práská v sílícím větru a nemůžete jí narolovat, motor nestartuje, neteče pitná voda nebo teče někam do lodi, WC je zablokované, najeli jste na mělčinu ... Pokud jste netechnický typ, který - aby se vyhnul komplikacím - střídá raději auto každé dva roky a i nyní jste si raději připlatil na pronájem nové lodě, pak vězte, že i nové jachty mají své slabé chvilky. Navíc když například při přistávání škrábnete bok letošního modelu, určitě si toho při předávání všimnou a nebudou vás mít rádi. U zajeté lodi se řada věcí přejde mlčením. Při plavbě se může stát cokoli a i triviální závada může plavbu značně znepříjemnit. Skipper by proto měl být muž mnoha řemesel se zdravou drzostí řešit za pochodu každý problém, který se vyskytne. Určitá zkušenost je v tomto směru stejně důležitá jako znalost plavebního práva nebo navigace. V následujícím textu chceme upozornit na nejčastější komplikace, které se mohou při plavbě vyskytnout, naznačit možnosti řešení a hlavně jejich předcházení.

Chcete-li se vyhnout problémům...

...zorganizujte si co nejdříve posádku a poučte ji. Možná že za dobrého počasí si s lodí snadno poradíte sám. Nemůžete ovšem očekávat, že za silnějšího větru například přistávací manévr, který předpokládá určitou spolupráci posádky i za bezvětří, proběhne bez pohromy podle vašeho očekávání, když jste předem všem nevysvětlil, co se bude dít a co se od každého očekává. Například aby se nepletl, kde nemá. Aby si nová posádka zažila elementární jachtařské zvyklosti (není nutné přijít například o všechny hrnky při prvním větším náklonu) a základní manévry s lodí, vyžaduje to určitý čas, který při náhlém zhoršení počasí už nemusíte mít. Je také s výhodou zavést z počátku určitou specializaci. Vždy očekávejte, že vás posádka něčím překvapí. Vydáte-li povel k doplnění nádrží s pitnou vodou, může se vám stát, že voda skončí v nádrži s naftou. V horším případě se to ani nedozvíte a skončíte plavbu se zadřenými vstřiky u motoru. Studujete-li za plavby v salonu poslední výtisk časopisu Playboy, kormidelník si určitě pojede prohlédnout zblízka divnou tyč se dvěma kužely. Pokud nevysvětlíte dámám v posádce, že loď není trvale napojena na vodovodní potrubí, budete již první večer bez pitné vody atd.

Takeláž a oplachtění

Předpokladem klidné a rychlé plavby je velikost oplachtění přiměřená síle větru. Pokud myjete okna nástavby, určitě nejedete optimální rychlostí. Naopak: hydrodynamika lodního tělesa je při velkém náklonu porušená, loď se ve vodě příčí, laterální odpor je výrazně zmenšený (velký snos) a maximálně namáhané kormidlo jen stěží kompenzuje silnou návětrnost lodi. Nemůžete ani s dostatečnou rezervou vyrovnávat případné poryvy větru, které lze očekávat zvláště při vyjíždění a zajíždění do závětří (konce ostrovů, sedla atd.). Prasknutí bočního vantu v takové situaci nevyhnutelně vede k pádu stěžně, a to už velká zábava není. Tedy včas a s předstihem refujte!!! Později, při dalším zesílení větru, se vám to už nemusí podařit, nebo zrefujete pouze cáry z plachet. Správná funkce refovacího zařízení kosatky je podmíněna co nejmenší vzdáleností běžce od horního konce předního stěhu a dostatečně napnutým výtahem kosatky. V opačném případě dojde k navinutí lana výtahu na horní konec lišty rolfoku a dále na stěh. Opakované pokusy narolovat kosatku pak vedou k překroucení stěhu a při troše smůly k pádu stěžně. Vzhledem k tomu, že na lodi může být až 12 lanových stoperů, se kterými snaživě manipuluje téměř stejný počet vašich kamarádů, rovná se pravděpodobnost uvolnění výtahu kosatky téměř jistotě. V případě namotání výtahu u vrcholu stěžně nezbývá, než se tam vypravit. Zařízení pro navíjení hlavní plachty do stěžně oceníte zvláště tehdy, budete-li okolnostmi donucen manipulovat s plachtami sám (např. během převozu lodi). Pokud ovšem nebude funkční jezdec na ráhnu (což je u starších charterových lodí téměř pravidlem), možná se hlavní plachta nějak do stěžně naroluje, ovšem s opětným vytažením budou pravděpodobně problémy. Vytažení hlavní plachty ze stěžně může být kromě špatného narolování komplikováno ještě další příčinou. Pro nevhodnou tloušťku refovacího lana se při vytahování plachty mohou navinout na lištu uvnitř stěžně jednotlivé závity refovacího lana přes sebe. Lišta s navinutou plachtou se tak ve stěžni zablokuje a dvourychlostním navijákem, kterým plachtu vytahujete, pak snadno roztrhnete spodní lem. Zkrátka - chce to určitou zkušenost,cit a nejlépe více rukou.

Kotvení

Kotvení v (opuštěných) zátokách skýtá krásné romantické zážitky a neměli by jste jej vynechat jenom proto, že třeba máte bezplatné stání ve všech marinách, které vás jen napadnou. Určité povědomí o meteorologii a možném vývoji počasí se ovšem hodí (viz. např. "Meteorologické minimum", YACHT č.9/2001). Jestliže jste situaci správně neodhadli a v noci dojde k otočení větru a jeho náhlému zesílení, dlouho neváhejte s opuštěním kotviště. V rychle rostoucích vlnách kotva dlouho držet nebude. Nouzovou trasu do závětří máte samozřejmě již dlouho nastudovanou. Pokud jste se probudil s lodí již naraženou na břehu, snažte se loď stočit a vyvázat tak, aby kormidlo bylo na hluboké vodě. Posádka se alespoň konečně ve vodě vzbudí také. Ostatní nechte na ráno, viz. dále. I když přes vás zrovna nepřejde fronta, pravděpodobně se v noci na kotvě stejně několikrát otočíte (denní a noční bríza). Pokud tedy nebudete vyvazovat loď zádí ke břehu (pozor na možnost příďové vlny od velkých lodí), musíte s otáčením lodi počítat a kotvu umístit tak, aby kormidlo zůstalo za všech okolností na hluboké vodě. Je-li zátoka při vašem příjezdu již plná lodí, hoďte kotvu za záď té, za kterou je ještě trochu volné vody: všechny lodě se budou v noci otáčet kolem kotev stejným směrem. Kotevní řetěz uvažte vždy k vazáku, nikoli kolem kotevního vrátku, neboť ten má spojku, kterou může škubání řetězu uvolnit.

I motor má své vrtochy

Motor startujete většinou až ve chvíli, kdy si s lodí neumíte poradit jinak. Výmluvné ticho po zmačknutí startovacího tlačítka je ale zpravidla následováno další kritickou situací, která obohatí líčení vaší plavby v lodním deníku. Diagnóza: a) velký přechodový odpor mezi baterií a vinutím startéru (všechny kontakty včetně stykače očistit, při nebezpečí z prodlení zkratovat šroubovákem přímo kontakty stykače); b) vybitá startovací baterie - pravděpodobně lednicí (připojit paralelně další baterii nebo zkusit nastartovat pomocí šňůry); c) problém na uhlících startéru (svěřit servisu stejně jako v případě řady dalších možných závad - opět vás může zachránit nahození motoru šňůrou navinutou na hlavní řemenici). Pokud zdechne již běžící motor, můžete se značnou jistotou odhadnout dvě možné příčiny: lano mooringu (nebo otěže) navinuté na vrtuli nebo závadu v přívodu nafty. K navinutí lana dochází zásadně při opouštění mariny, kdy není nouze o vděčné obecenstvo. Pokusy o uvolnění vrtule pak značně zvýší vaši popularitu u ostatních posádek. Méně už se baví personál mariny, jedná-li se o mooringové lano a vidí-li vás mizet pod vodou s nožem v ruce. To je ale ten lepší konec. V horším případě budete muset řešit ohnutou Stevenovu hřídel a utržený kozlík s vodním ložiskem. Postup při odvzdušňování motoru je standardní: jestliže jste konečně nalezli motor a lokalizovali i palivové čerpadlo, máte téměř vyhráno. Odpojte přívod nafty a dejte jej co nejníže. Nafta by nyní měla volně vytékat, pokud ovšem není zanesené sítko odlučovače vody nebo ucpaný další, zpravidla dobře ukrytý filtr, který byste mohli nalézt někde v blízkosti nádrže. Činnost palivové pumpy a průchodnost malého filtru umístěného na motoru před vstřikovacím čerpadlem otestujete při stálém pumpování postupným povolením (musí vytékat nafta) a utažením odvzdušňovacích šroubů na filtru a vstřikovacím čerpadle. Motor pak protočte při otevřených dekompresních táhlech na hlavách válců. Sedí-li loď při naskočení motoru již spolehlivě na kamenech, postupujte podle následujícího paragrafu

Najeli jste na mělčinu…?

Před vyplutím byste jako kapitán měl zkontrolovat mapy a pilotní publikace, včas nastudovat plánovanou denní trasu a sehnat si poslední METEO-prognózu. Podvodní útesy a mělčiny skutečně existují a svou nepozorností v průběhu plavby můžete změnit příjemnou dovolenou v sérii otřesných zážitků. Pokud se vám podaří skutečně najet na mělčinu nebo strandovat, pak další průběh událostí bude značně ovlivněn vývojem počasí: především silou a směrem větru, výškou vln, fází přílivového cyklu a dávkou vašeho štěstí. V každém případě je nutné nejdříve pod vodou zjistit, v jakém směru má loď naději na stažení na hlubokou vodu. Pokud se pak nepodaří uvolnit loď odlehčením, náklonem pomocí vykloněného ráhna a tahem za výtahy přes vrchol stěžně, například k vyvezeným kotvám, je nutné přivolat pomoc (zapálení sudu s dehtem a výstřely z děla raději vynechejte). Záchrana životů na moři by měla být zdarma. Ovšem za záchranu lodi může být profesionály požadována dle okolností odměna až do výše ceny lodi. Vaše charterová společnost má s velkou pravděpodobností pro tyto případy své směrnice a měla by být v rámci možností bezodkladně konzultována. Kritickou situaci zpravidla za přijatelnou cenu vyřeší lano kolem kýlu a větší rybářská loď nebo silný motorový člun. Není třeba mnoho fantazie, abyste uvěřili, že absolvování výše uvedených akcí skýtá, zvláště v noci, silné zážitky, na které dlouho nezapomenete. Nyní už asi začínáte s nostalgií vzpomínat na klid a pohodu, která vládne na rodinném ranči a přemýšlíte, jestli ten nápad s kapitánskými zkouškami byl opravdu tak dobrý.
Proto zde raději výčet možných problémů ukončíme a popřejeme vám šťastnou první plavbu!